Představte si, že máte podstoupit složitou operaci a musíte si vybrat chirurga. Chirurg A má na kontě 5 zemřelých pacientů, chirurg B jich má 10. Koho si vyberete? Na první pohled se zdá odpověď jasná – toho, který má menší počet ztracených životů. Koho si vyberete? Logicky toho prvního, že? No jo, ale co když vám řeknu, že Chirurg A prováděl pouze 10 operací, zatímco Chirurg B jich má za sebou 10 000. Váš pohled na situaci se asi změnil a Chirurg B vypadá jako bezpečnější volba. A právě tohle je kouzlo – nebo spíš past – neúplných informací. Rozhodujeme se na základě omezených dat a často nám uniká zásadní kontext.
Děláme to všichni. Soudíme věci na první dobrou, protože takhle jsme od přírody naprogramovaní. Když pračlověk zahlédl stín mezi stromy, měl dvě možnosti – buď předpokládal, že je to šavlozubý tygr a zdrhnul, nebo si říkal „možná je to jen keř“ a byl sežrán. Ti, co se rozhodovali rychle, přežili, a my jsme jejich potomci. Jenže v moderní době nám tenhle instinkt moc nepomáhá. Už kolem nás nečíhají tygři, ale spousta polovičatých pravd a domněnek.
Vztahy jsou skvělým příkladem.
„Neodpověděl mi na zprávu už dvě hodiny, určitě mě ignoruje!“ (Realita: Možná má dotyčný vybitý mobil, možná je přetížený prací nebo si právě užívá chvíli offline.)
„Šéf se na mě divně podíval, určitě mě chce vyhodit.“ (Realita: Měl k obědu něco podezřelého a zrovna se mu bouří žaludek.)
„Sousedi si pořídili nové auto, určitě jsou zazobaní!“ (Realita: Zadlužili se na třicet let a teď jedí instantní polévky.)
Tendence domýšlet si chybějící informace je prostě součástí naší povahy, ale bohužel nás často vede k nesprávným závěrům. Z neúplných informací vznikají zbytečné nedorozumění a zbytečné emoce.
Dobrá zpráva je, že se proti tomuhle zkreslenému vnímání dá bojovat. Stačí se naučit pár triků:
- Ptejte se sami sebe: „Mám opravdu všechny informace?“
Než uděláte ukvapený závěr, zastavte se a zkuste zjistit, jestli vám něco neuniká. Statistiky, kontext, motivace druhých – všechno hraje roli. - Ověřujte zdroje a kontext.
Klasický příklad? Lidé se bojí létání, ale šance, že zemřete při autonehodě cestou na letiště, je mnohonásobně vyšší než šance, že spadne letadlo. Přesto se do auta posadíme bez přemýšlení. - Naučte se žít s nejistotou.
Ne vždy budeme mít všechny odpovědi hned. A to je v pořádku. Svět je komplikovaný a někdy je lepší si přiznat: „Ještě nevím dost na to, abych mohl soudit.“
Mozek miluje jednoduchá vysvětlení. Jenže realita je málokdy černobílá. Náš instinkt nám říká, že méně mrtvých pacientů znamená lepšího doktora. Že ticho znamená ignoraci. Že luxus znamená bohatství. Jenže když se podíváme blíž, často zjistíme, že svět není tak přímočarý.
Co s tím? Používat kritické myšlení a mít pokoru k tomu, že občas prostě nevíme všechno. A když už si nejsme jistí… no, tak se radši zeptat než domýšlet. Protože mezi dobře informovaným rozhodnutím a fatálním omylem někdy stojí jen pár chybějících faktů.
A na závěr: pokud vám někdy chirurg řekne, že během kariéry přišel o pár pacientů… zkuste se ho nejdřív zeptat, kolik jich vlastně operoval. Možná se vám pak bude dýchat o něco klidněji.
Svět je zkrátka složitější, než se zdá.